Historie obce

Jak vznikl název naší obce?

Dovolím si použít poznatky dvou velice znalých historiků a jazykovědců - Dr. Antonína Profouse a Dr. Jana Svobody,kteří napsaly ve IV.dílu své knihy Místní jména v Čechách,jak se vyvíjel název naší obce během sedmi století a dotkli se také původního názvu obce.

Samozřejmě že se dnes už asi těžko někdo dozví,proč právě první pojmenování bylo takové jaké nám ho nabízí oba vzdělaní pánové. Pro původní tvar Trpiesti jsou dva výklady.Ten první Tr-pesti je ve staroslověnštině shodný s "tři pěsti" a druhý význam ze staroslověnského "Tr pest" označoval opici nebo kohosi malého vzrůstu a český význam bychom našli va slovech trpaslík,pidimužík či skrček.

Ve starých pergamenech a spisech dotýkajících se naší obce se jméno psalo různým způsobem tak,jak se vyvíjela naše mateřština,jak je mnohdy písaři slyšeli a třeba i nepoctivě přepsali a jak bylo přepisováno do latiny či německého jazyka,kterým se u nás také dlouho mluvívalo a ještě déle psalo.Zde uvádíme jména Trpíst,jak jsou zapsána ve starých listinách:

• 1251  Drperst
• 1357  Tyrpiest
• 1379  Trpyest
• 1419  v Trpiestech
• 1427  Trpiesty
• 1440  in Trpistech
• 1455  Trpiessti
• 1522  Trpisty
• 1788  Trpist, Trpyst, Trpisky

A můžeme říct,že v další historii se jméno obce píše buď německy Trpist a nebo česky odvozeno od názvu,který se užíval již v roce 1419  -  Trpísty.Mnozí však dodnes používají krátký název Trpisty.Lidově se užívala ve zdejším německém nářečí i jména Dirbiast i Derbiast.

O vzniku názvu obce vznikl také pořad,který vysílala Česká televize.Pokud máte zájem tak odkaz na tento pořad naleznete v rubrice  Oblíbené odkazy.

Kolébka naší obce (Hrádek a tvrze)

Z pramenů o dějinách naší vlasti a z opravdu vykopaných důkazů o osídlení zdejší krajiny můžeme říct,že kolébkou naší obce byla okolní prehistorická sídliště a později ranně středověké tvrze. Jedna z nich stála na místě dnešního zámku a druhá na skalnatém svahu údolí Úterského potoka nedaleko Sviňomaz. Tvrz nesla jméno Hrádek nebo také Sviňomazský Hrádek. Dnes už z její dávné slávy pranic nezbylo,jen od planiny na jihu a západě je patrný příkop a jižní násep. Hrádek nebyl příliš rozlehlý,skládal se pravděpodobně z věžiště,dvorku a vodní nádrže. Příjezd k tvrzi byl od Sviňomaz a je dodnes znatelný.

Stavba byla založena asi v polovině 14.století a jejím prvním známým držitelem byl Sulek.který se připomíná v roce 1360 a zemřel roku 1380.Tehdy již byly známé i Sviňomazy jako ves. Sulek mladší byl v letech 1391 až 1415 proboštem Chotěšovského kláštera. Jeho bratr Martin,zvaný Maršík držel v letech 1394 až 1424 hrad Lopatu. Další bratr Sezema patřil k předkům nejproslavenějšího rodu "z Hrádku" Markvartů. První jeho syn Markvart byl v roce 1400 dosazen jako dvanáctiletý za faráře v Erpužicích. Z rodu z Hrádku se odvinuly i rody Lopatů z Hrádku, Drzdéřů u Hrádku a další,které spojoval v další rodové historii erb pánů z Hrádku. Ten měl štít napříč trojdílný a za klenot hořící kouli.Téměř dvousetletou historii tvrze ukončuje rok 1520,kdy Hrádek již pustý s dvorem a vsí Mydlovary a další vesnice prodává Jan z Hrádku Linhartovi Markvartovy z Hrádku,který celý majetek připojuje k Trpístům. Podle historických pramenů Hrádek zpustl již po roce 1473,neboť tehdejší držitelé se již psali se sdělením na Erpužicích a Mydlovařích.

O historii původní trpístské tvrze příliš prameny nehovoří,ale o jejím stavebním následníku již ano.

Urozené i méně urozené panstvo naše

(držitelé panství Trpísty od první zmínky do roku 1945)

Ves Trpísty s tvrzí se poprvé písemně připomíná v polovině 13.století. Je jisté,ale bohužel bez záznamu,že tu existovala již dříve.Od roku 1251 však víme komu patřila,kdo se o ni staral více či méně a kdo hodně málo.

Počátky dějin naší obce jsou úzce spjaty s nedalekými Sviňomazy,kde v dávné minulosti stávala tvrz sviňomazský Hrádek.Ten se zdá být opravdovou kolébkou pánů na Trpístech,ale to vše jsme se dočetli v předešlé kapitole.

V přehledu,který doprovází tuto kapitolu,jsou uvedeni držitelé panství v časovém přehledu tak,jak jsou zaznamenáni v různých historických dokumentech,berních knihách a smlouvách o převodu panství.

1251 - Rapota se syny Chvalíkem a Hoškem

1355 - Habart z Trpíst (zemřel 1361)

1362 - Chval

1379 - rozděleno panství na tři dvory - statky mezi Chvala,Jetřicha a Ludvíka z Gutštejna

1409 - ještě Jetřich z Gutštejna,ale protože získal Všeruby,postoupil Trpísty bratrovi Půtovi

1440 - výše uvedení páni z Gutštejna přikoupili část vsi a spojili panství v jeden celek

          - později do roku 1489 - Jan z Gutštejna,přední katolický pán na plzeňsku

1510 - po smrti Jana dostal panství Kryštof z Gutštejna,pověstný bujností,násilnickými skutky a který donucen vydává či prodává Trpísty králi Vladislavu II.

1513 - král za rytířský stav dává Trpísty zemskému soudnímu přísedícímu Linhartovi Markvartovi z Hrádku.Ten okolo roku 1520 přikupuje k Trpístům i Hrádek od Jana z Hrádku.Linhartův syn Jiřík je v roce 1552 plzeňským hejtmanem.

1544 - Jiřík si nechává zapsat Trpísty do desek zemských

1612 - po vymření Jiříkových potomků dostává se držení panství Divišovi Markvartovi a ten prodává Trpísty Janovi Šebestiánovi ze Švamberka pánovi z Třebele.Od té doby je Třebel s Trpísty společným panstvím až do roku 1945.

1638 - Jan Bedřich ze Švamberka daroval Trpísty a Gutštejn své manželce

1659 - po vymření této větve Švamberků zdědili panství Heissenštejnové prostřednictvím manželky posledního Švamberka této větve Marie Magdalény Heissenštejnové,ta však majetek brzy prodává Janu Kryštofu Ferdinandovi z Heissenštejnu,svému příbuznému.

1677 - poslední Jan Kryštof Ferdinand Heissenštejn prodal panství Trpísty a Třebel Marii Maxmiliáně Terezii Sinzendorfové rozené Collato.Sinzendorfové byl starý rakouský rod povýšený do hraběcího stavu roku 1648

1685 - její syn Jan Weinkhart Michal Václav ze Sinzendorfu

1729 - Prosper ze Sinzendorfu s manželkou Filipinou z Anthanu

1793 - kupuje panství Jan Antonín Lexa z Aehrenthalu od posledního Sinzendorfa,který se jmenoval také Prosper.Jan Antonín byl znám jako válečný dodavatel v době napoleonských válek.

1824 - po jeho smrti přechází panství na jeho dceru Janu Nepomucenu,provdanou z Wiederspergu

1855 - kupuje panství Jan Lexa z Aehrenthalu

1891 - panství prodáno Augustu hraběti Wydenbruckovi

1895 - koupil panství Wilhelm Kubiszki,česky psán i jako Vilém Kubinsky.Pocházel původně z židovské šlechtické rodiny.Rytířský titul získal jeho otec Fridrich v roce 1884.V roce 1908 Wilhelm umírá a majitelem panství se stal jeho syn Rudolf,už tehdy diplomovaný agronom.Jeho bratr Albrecht se stal tajným komořím papeže Pia X. V Trpístech žili Kubinští až do záboru Sudet v roce 1938,kdy rodina uprchla do Anglie a fašisté zámek zabrali.V roce 1945 byl zámek jako německý majetek zestátněn.Rudolf Kubinsky se po válce o zámek soudil a v roce 1950 proces vyhrál.Okresní národní výbor ve Stříbře mu jej vrátil,aby mu ho zanedlouho komunisté opět zkonfiskovali.Právě o těchto dvou posledních větách se v novodobé historii panství ani v obecní kronice nikdy nemluvilo.

Perla Trpíst - zámek

Svým architektonickým významem patří celá stavba k nejvýznamnějším památkám západočeského baroka.Toto postavení mezi památkami zajistil zámku především jeho stavitel, plzeňský architekt italského původu, Josef Auguston.

Zámek je vystaven na místě středověké tvrze,na okraji bývalého poplužního dvora,do něhož je obrácena i vstupní strana stavby.Hlavní dominantní průčelí směřuje do prostoru rozlehlého zámeckého parku.Patrový objekt zámecké budovy má obdélníkový půdorys,který je v příčné ose proložen dvěma oválnými prostorami.Obě vytvářejí v přízemí i v patře velké sály.Ty jsou v přízemí i v patře prostorovou dominantou vnitřního řešení celé stavby.Západní přízemní sál má funkci vstupního vestibulu,východní pak slouží k monumentálnímu propojení schodiště s parkem.Klenbu tohoto sálu vyplňuje malba zobrazující výjev z hostiny Alexanra Makedonského.Ze vstupního vestibulu vede schodiště do dlouhé chodby,spojující místnosti přízemí a schodiště do patra.Mezi další zajímavé interiéry přízemí patřídomácí kaple Panny Marie Pomocné doplněná obrazem Korunovace Panny Marie.Obytné prostory obývané rodinami majitelů zámku byly umístěny především v patře.V jeho střední části se dochoval hlavní zámecký sál s okny do parku.Plánský malíř Váslav Samuel Schmidt zde vytvořil rozměrnou malbu,která představuje prvního majitele zámku hraběte Prospera ze Sinzendorfu jako císařského vyslance před trůnem tureckého sultána.Hrabě je vyobrazen jako mladý muž,kterého velkovezír představuje sultánovi.Při spodním obvodu klenby probíhá malovaná balustráda,doplněná složitými iluzorními balkóny,pilíři a okny.Z jednoho z balkónů pak shlíží stavitel zámku,Jakub Auguston,držící v levé ruce plánek půdorysu zámecké budovy a druhou rukou cosi odměřuje kružítkem.Fresky uzavřené do bohatých štukových zrcadel bohatě zdobí i stropy dalších místností.Neobyčejnou ukázkou řemeslnické dovednosti je krov zámku,který je dílem tesaře Bartoloměje Scharfa z nedalekého Bezvěrova.

Součástí zámku byly i další obytné stavby pro služebnictvo,které se nachází při vchodu do zámku,hospodářská stavení v jeho levé části a zahradnictví v pravé části pod rybníkem.Celý areál včetně parku byl obehnán zděnou hradbou.Zámek byl od svého vzniku až do roku 1945 využíván nepřetržitě jako obydlí majitele panství.Po 2.světové válce byl na zámek dosazen správce velkostatku a nastalo období doslovného vydrancování.Jen opravdu málo věcí se dostalo do muzeí a velká část zařízení skončila svoji službu jako dřevo do kamen.Cenné předměty z rodinné výbavy se dostaly mnohdy do rukou překupníků,nebo obohatily soukromé mobiliáře. Vlastní zámek sloužil do roku 1991 většinou jako školské zařízení,nejdelší dobu tu působil širokodaleko proslavený dětský domov.Dnes je již zámek v soukromých rukou a pracuje se na jeho rekonstrukci.Snad již brzy zase bude chloubou nejen Trpíst,ale i širokého okolí.

Kolik nás tu kdy žilo

Vývoj počtu chalup a později kamenných a zděných cihelných domů se během historie třikrát znašně změnil. Obec rozvíjela svoji zástavbu kolem tří tehdejších dvorů a v předhradí bývalé trpístské tvrze vesměs dřevěnými obydlími. První velkou změnu v počtu chalup i obyvatel zaznamenala obec v době Třicetileté války,kdy podobně jako desítky jiných osad i Trpísty značně strádaly. Počet obyvatel v Trpístech značně vzrostl v první polovině18. století,kdy se dostavbou zámku začala rozvíjet i hospodářská činnost v celém Třebelsko-Trpístském panství. Největšího počtu obyvatel dosáhla obec v letech 1905-1930,v době prosperujícího velkostatku Viléma Kubinského a jeho potomků. Značný zlom v počtu zaznamenal pak rok 1945 a 1946. Odsunem převážné části německého obyvatekstva klesl počet na dvě desítky a i když došlo záhy k dosídlení reemigranty ze Střelína,nikdy už Trpísty nedosáhly počtu 400 trvale bydlících.

Rok: obyvatel

1838: 244

1880: 326

1900: 347

1910: 388 (1 Čech)

1921: 408 (19 Čechů)

1930: 361 (27 Čechů)

1950: 249

1961: 324

1970: 274

1981: 207 98 mužů 109 žen

1990: 186

2000: 184 102 mužů 82 žen

2008: 241 (včetně obyvatel Sviňomaz)

k 01.01.2022: 257 (včetně obyvatel Sviňomaz)

Trpísty - rok 1912 (dle Batovcova kalendáře)

Batovcův kalendář vydávaný tradičně jako informatorium o naší zemi,jejích městech a větších obcích mluví i o Trpístech. Dočíst se tu můžeme, že naše obec měla 72 domů a v nich žilo 385 obyvatel. byla zde pošta a také telegraf pod vedením poštmistra Antona Schllupeka. Nedaleko od vsi je zmiňováno nádraží 11 let staré.

Obec řídi starosta Josef Wagner s devíti obecními radními: Rudolf Ritter von Kubinski, Franz Wagner, Wendel Wanderl, Martin Wacha, Johan Böhm, Anton Wolf, Anton Mattis, Wenzl Geiss a Johann Benedikt.

Dvoutřídní národní škola měla svého vrchního staršího učitele Martina Schilera a ještě jednoho učitele Franze Hellmera.

V obci pracovaly aktivně dva spolky. Oba tradičně pod vedením starosty Josefa Wagnera. Byl to dobrovolný požární sbor a místní organizace Bohmerwaldbundes.

Průmysl byl zastoupen aktivitami velkostatku,jehož majitelem byl Rudolf Ritter von Kubinsky. Především to byl lihovar, který byl součástí zámeckého areálu,pak nedaleko vsi zbudovaná cihelna s kruhovou pecí a mlýn na Úterském potoku. Rudolf Ritter von Kubinsky vlastnil rozsáhlé pozemky polností,pastvin a samozřejmě lesů. To vše náleželo pod velkostatek-Meierhof.

Ve vsi byla i řádná četnická stanice se dvěma sloužícími, velitelem strážnice, strážmistrem Johannem Hoffmanem a dalším strážmistrem J. Witekem.

Důležitou roli v životě obce a hlavně pro její daňové financování byli i tehdy živnostníci. Posuďte sami a porovnejte třeba s dnešním stavem po téměř sto letech.

Johann Suck - hostinský,řezník,uzenář,obchodník smíšeným zbožím

Anton Wenisch - sedlář a čalouník

Franz Rössler - truhlář

Johann Schücker - švec

Anton Schüss - kovář

Josef Wagner - zkoušený podkovář a Wagenchmied

Wenzl Link, Lorenz Frank - kolář

Josef Lanzendörfer - obchodník zvěřinou

Váženou osobou a často i nejdůležitějším informačním zdrojem byl poštovní doručovatel Josef Lexa.

Kdo se staral o obec po druhé světové válce(dle obecní kroniky)

Jak to vypadalo v obci po válce v pětačtyřicátém dnes už mnoho lidí nepamatuje.Faktem je to, že obec osvobodili Američané. Bylo to 6.května 1945 a osvobození se zúčastnili příslušníci 16.obrněné armády. Zážitků,o nichš kronika obce píše, bylo mnoho jak při vysídlování Němců, po staletích zde žijících, tak i při příchodu dosídlenců, kteří tu začali novou etapu života naší obce. Nebyla lehká. Čtyřicet pět let jí budovali lidé společně a je samozřejmé a lidské, že ne všichni se stejným úsilím. V čele obce stáli většinou zkušení a pracovití lidé různých řemesel,kterým se do roku 1990 říkalo předseda národního výboru a od června téhož roku starosta. S vyjímkou desetiletí mezi rokem 1980 a 1990 byla naše obec vždy samostatnou obcí. Zmíněných deset let jsme byli v rámci integrace obcí přiřazeni společně se Sviňomazy pod sousední obec Erpužice.

Přehled představitelů obce: 

1945 Emil Čampula poštmistr - předal funkci pro zaneprázdněnost

1947 Gustav Drnec rolník - zanedlouho zemřel

1947 Antonín Jedlička - odvolán po únorovém převratu 1948

1948 Josef Bílek truhlář

1953 Marie Kučerová

1956 Günter Hilbich traktorista JZD

1961 Miloslav Kaprhál - zemřel roku 1969

1970 Antonín Vlášek zahradník

1976 Jaroslav Sucharda řezník

1980 (1.7.) sloučení MNV Trpísty pod MNV Erpužice - předseda František Rubáš. Předseda Občanského výboru v Trpístech Jaroslav Sucharda. Po volbách byl za předsedu Občanského výboru v Trpístech zvolen Jaroslav Příhoda.

1990 osamostatnění obce - starostou zvolen Josef Pavlas truhlář

2022 starostou zvolen RSDr. Jaroslav Vrška probační úředník

Trpístské střípky ze stoleté historie

Technický pokrok

• do Trpíst se dostával složitě. Většinou z větších měst v okolí, ale také s nadšením a odvahou obyvatel a již tehdy k tomu byly také zapotřebí peníze. V našem případě se o pokrok staralo ještě rakouskouherské mocnářství, později československý stát, velkostatkář Kubinsky, zemědělské družstvo, obec i jednotliví občané.

1901 - 29.června otevřena železniční trať z Pňovan, tehdy Nového Dvora, do Bezdružic

1903 - zřízen poštovní a telegrafní úřad

1911 - uvedena do provozu první telefonní  a telegrafní stanice, v roce 1945 již 16 telefonních stanic

1926 - přiveden do vsi elektrický proud. Neznamenalo to však elektrifikaci vesnice, ta trvala ještě celých 15 let.

1927 - vybudován vodovod napájený vodou z Úterského potoka

1951 - vystavěna síť místního rozhlasu

1957 - evidováni dva majitelé osobních automobilů: DKW - Václav Šroubek a ADLER - Günter Hilbich. První automobil patřil určitě rodině Kubinsky, neboť se zachovala i dobová fotografie z 20.let.

1957 - evidován první televizní přijímač - Václav Šroubek

1994 - dokončena plynofikace obce

(Převzato z knížky 'Trpísty - 750 let' , autor M. CVRK, 2001)